Jak se rozloučit

Každý člověk se vypořádává se ztrátou jinak, jak se říká..100lidí, 100 smutků. Pokusím se Vám nastínit, jaké jsou možnosti a co která možnost obnáší.

V minulém postřehu jsem psala o euthanasii a už v této chvíli záleží na Vás, jak tato situace proběhne.

Buď můžete se zvířecím přítelem zajet k veterinárnímu lékaři, kde proběhne euthanasie v ordinaci nebo je v dnešní době možné, domluvit se na tzv. domácí euthanasii. O té bych se trochu rozepsala, protože já sama jsem zažila obě varianty a tato byla a je mému srdci bližší. Začnu nespornými výhodami.

Zvíře je v domácím prostředí, není ve stresu, nemusíte jej nikam převážet. Dalším pozitivem je, že záleží na vás, jak dlouho se budete loučit. V domácím prostředí nemáte problém ventilovat emoce. Má samozřejmě i negativa. Ne každý veterinární lékař je ochoten domácí euthanasii realizovat. Toto téma jsem s každým se spolupracujících veterinárních lékařů konzultovala a opravdu se nejedná o rozmařilosti, když domácí euthanasii odmítne, ale spíše o negativní zkušenosti.

Takže pokud Váš veterinární lékař domácí euthanasii odmítne, vězte, že k tomu má své důvody. Pak je na Vás, zda akceptujete, že by k Vám přijel jiný veterinární lékař nebo zda zajedete do ordinace. Domácí euthanasii musíte domlouvat „předem“, pokud se jedná o náhlou záležitost je velmi malá pravděpodobnost, že k vám MVDr. stihne dojet. Pokud jste se také rozhodli nechat potom zvíře „u veterináře“, tzn. zvíře poté bude převezeno do kafilerie, pak je také pravděpodobné, že budete muset vašeho zvířecího přítele dopravit k MVDr. do ordinace.

Je tedy na Vás, zda pro Vás převažují pozitiva či negativa „tohoto řešení“. Ať se rozhodnete jakkoliv, přimlouvám se za jediné, buďte s ním. Vím, že je to velmi silná a bolavá situace, ale kdy jindy, než v této situaci být s ním. Protože a jednoduše, ON by tam s Vámi byl. Ve výjimečných situacích to není možné, ale většinou již ano. Veterinární medicína již pokročila a už se zaplaťpánbůh jedná o šetrnou záležitost.

Pokud přeci jen cítíte, že Vašemu psychickému zdraví by tato situace uškodila, nemá smysl se trápit. Vy by jste s tím zážitkem žili dál. Nicméně neznamená to, že se nemůžete rozloučit. Ono totiž to rozloučení je hlavně o tom „obřadu“. O tom uvědomění si situace a o první uzavření kapitoly smrti.

Každý si pod pojmem obřad představuje něco jiného. Může jít o obřad u nás v krematoriu, kam pozvete celou rodinu, může jít o zapálení svíčky doma, otevření vína a prohlížení fotek. Nebo zasazení biourny. Jedná se o cokoliv, co vás na chvilku zastaví a pomůže Vám uvědomit si situaci, utřídit myšlenky. Většinou dojde k vyventilování emocí. Což je opravdu potřeba a je to ten okamžik, který nastartuje proces „smíření“. Ať to zní jakkoliv, jako klišé, při této situaci je jediným lékem ČAS.
V dalším postřehu napíšu, jaké formy fyzického rozloučení v ČR existují, tzn. kafilérie, pohřbení a krematorium.

Spoustu krásných chvil s Vašimi zvířecími přáteli přeje Zdenka Šlárová, ředitelka PET HEAVEN.

Pokud byl pro vás článek přínosem, sdílejte jej. Děkuji.